151 dní do průhlednosti, čtyři vteřiny do kuchyňky

Směrnice o transparentním odměňování měla v českém právu platit od sedmého června. Sedmého června jsem přišel do práce a řekl si, že se konečně dozvím, jestli beru míň než člověk, co sedí naproti mně.

Místo něj jsem se zeptal na personálním. Paní vysvětlila, že směrnice platit měla, ale novela zákoníku práce je pořád návrh. Ministerstvo ho zveřejnilo sedmadvacátého března. Zeptal jsem se, co z toho plyne pro mě, a ona řekla, že mi to pošle.

Třetí den mi přišel odkaz. Vedl na intranetovou stránku Odměňování, kde stálo, že kritéria pro stanovení mezd budou zveřejněna. Ta věta tam visela od jara a nikdo ji neměnil, protože se na ní nedalo nic změnit.

Pátý den jsem to zkusil sám. Do vyhledávání jsem napsal slovo mzda a vypadlo sedm dokumentů. Šest z nich bylo o stravenkách. Sedmý byla prezentace z roku dva tisíce dvacet dva a na třetím slajdu se psalo, že odměňování je citlivé téma a bude se komunikovat postupně.

Osmý den jsem si našel tu směrnici celou. Má osmadvacet článků a slovo transparentní je v ní devětadvacetkrát. Přečetl jsem si z toho asi třetinu a pak jsem si šel dát oběd, u kterého jsem nikomu neřekl, co jsem četl.

Za týden jsem se zeptal potřetí. Podle návrhu má většina pravidel začít platit prvního ledna dva tisíce dvacet sedm. Zpráva o rozdílech v odměňování až o rok později. Průhlednost tedy dorazí na dvakrát a mezi splátkami je dvanáct měsíců.

Desátý den jsem to začal vysvětlovat ostatním. Řekl jsem u oběda, že od ledna to bude jinak. Kolegyně se zeptala, od kterého ledna. Řekl jsem, že od toho příštího, a ona na to, že tohle slyšela i loni.

Od sedmého června uplynulo sedmapadesát dní. Za tu dobu jsem se o platech dozvěděl jenom termíny a do prvního ledna jich zbývá sto padesát jedna. Umím je teď zpaměti líp než svou vlastní výplatní pásku.

Tu pásku jsem měl celou dobu v šuplíku. V pátek jsem si šel do kuchyňky pro vodu a ten člověk naproti mně tam ohříval polívku. Zeptal jsem se ho, kolik bere. Řekl mi to dřív, než se ta polívka ohřála.