Jsem průměrná dospělá osoba za 4,70 na hodinu?

Za každou započatou hodinu, kterou odpracuju doma, mi patří čtyři koruny sedmdesát, a abych na ně dosáhl, musím být jedna dospělá osoba v průměrné domácnosti.

Ta věta není moje. Je to zadání, podle kterého se ta sazba počítá. Stojí v důvodové zprávě k vyhlášce, kterou Ministerstvo práce a sociálních věcí vydává každý rok znovu. Letos z toho vyšlo 4,70 Kč. Loni 4,80. Vzal jsem si na to týden a šel si v tomhle bytě ověřit, kolik ze mě ta průměrná dospělá osoba je.

Sazbu jsem měl, nárok ne

Nejdřív jsem si přečetl, co se těmi čtyřmi korunami sedmdesáti platí. Platí se jimi devět věcí a vyhláška je vypisuje jmenovitě.

• plyn
• elektřina
• pevná paliva
• dodávka tepla
• centralizovaně poskytovaná teplá voda
• voda z vodovodů
• odvádění odpadních vod kanalizací
• odvoz odpadních vod a čištění jímek
• odvoz komunálního odpadu

Jímku nemám, takže odvoz odpadních vod a čištění jímek se mě netýká ani teoreticky. Pevná paliva v tomhle bytě nejsou a plyn sem nikdo nikdy nezavedl. Z toho seznamu jsem u sebe doma našel šest položek z devíti. Internet mezi nimi není, a to je jediná věc, bez které bych tu práci doma neodpracoval.

Pak jsem narazil na to, co tu sazbu drží. Paušál se poskytne jen tehdy, je-li to písemně sjednáno nebo stanoveno vnitřním předpisem. Písemně sjednáno to nemám. Vnitřní předpis si doma vydávám sám a nikdo ho neuznává.

Zákoník práce k tomu nabízí ještě jednu možnost: obě strany si můžou předem písemně sjednat, že náhrada zaměstnanci nepřísluší vůbec. Začal jsem tedy týdenní měření sazby, kterou si nemůžu vyplatit, a jediný papír, který by s ní šel pohnout, bych podepisoval sám proti sobě.

Měřidla mám tři a dvě z nich nejsou vidět

Měřit jsem chtěl všechno, co v tom seznamu zůstalo. Elektroměr je ve skříňce na chodbě, za plechovými dvířky, která jsem za čtyři roky otevřel jednou. Otevřel jsem je podruhé a stav jsem si opsal baterkou z telefonu, protože světlo na chodbě má čidlo a to čidlo do skříňky nevidí.

Na jednotlivé spotřebiče mám zásuvkový wattmetr. Koupil jsem ho za dvě stě devadesát korun, abych si jednou změřil, kolik bere konzole, a od té doby ležel v krabici od routeru.

Vodoměr je v šachtě za panelem v koupelně. Panel drží na čtyřech šroubech, které jsem vyndal, a pak jsem si všiml, že ten vodoměr je na celý byt. Naměří mi tedy i vodu, která teče, když doma nepracuju, což je většina vody, která tady teče.

Abych věděl, co z té spotřeby je práce, musel jsem nejdřív zjistit, co ten byt spotřebuje, když nedělám nic. Ve čtvrt na jedenáct večer jsem tedy vypnul všechno, co má vypínač, a šel na chodbu opsat stav. Pak jsem hodinu ležel a koukal na strop. V čtvrt na dvanáct jsem šel opsat stav znovu. Byt si beze mě vzal sto sedmnáct watthodin, tedy čtyřiašedesát haléřů za hodinu, kterou jsem proležel.

Tím jsem zjistil dvě věci. První je, že skoro dvě třetiny spotřeby té hodiny, kterou si měřím, běží i bez ní. Druhá je, že každé měření hodiny strávené doma po mně chce, abych z toho bytu šel dvakrát pryč. Za ten týden jsem na chodbu došel jednadvacetkrát a dvířka od skříňky mi od čtvrté návštěvy drží otevřená kolíčkem na prádlo.

Vodoměr jsem odečetl před tou hodinou a po ní a mezi těmi dvěma čísly bylo šest litrů. Šest litrů je jedno spláchnutí. Voda na čaj se v tom ztratila. Nejmenší dílek toho vodoměru je litr a konvice bere litr a půl. Hodina práce se na vodoměru pozná podle toho, kolikrát jsem si odskočil.

Teplo neměřím vůbec. Mám dálkové vytápění a na radiátoru poměrový rozdělovač, který nepočítá hodiny, ale celou zimu. Vyhláška s tím počítá a napsala si to do odůvodnění natvrdo. Domácnosti zpravidla vytápějí celý den na stejnou úroveň vnitřní teploty, takže spotřeba je dána exogenními jevy. Exogenní jev je v tomhle případě počasí. Topím, když je zima, ne když pracuju, a hodina práce z domova se v tom nedá najít, jenom dopočítat.

Hodinu jsem si odpracoval průměrně

Dopočítat se musí i ta průměrná dospělá osoba, takže jsem si jednu hodinu odpracoval tak, abych se jí co nejvíc podobal. Sedl jsem si v devět, zapnul notebook, lampu a nic dalšího. Notebook má na nálepce pětačtyřicet wattů, lampa sedm. Po dvaceti minutách jsem si postavil na čaj a tím jsem z průměru vypadl.

Konvice má dva tisíce wattů a vodu vyvaří za čtyři minuty. To je sto třicet tři watthodin, tedy sedmdesát tři haléřů. Postavil jsem na čaj ještě dvakrát, protože ten první vystydl, než jsem dopočítal, kolik stál.

Zbýval mi odvoz komunálního odpadu. Ten v seznamu je a já ho mám, takže jsem hodinu práce z domova hledal na kuchyňské váze. Koš jsem zvážil v devět a pak v deset. Rozdíl byl devět gramů a byl to jeden čajový sáček. Na koruny jsem ho nepřevedl, protože odpad se platí na osobu a rok, ne na sáček a hodinu.

Na hodinu se nedá rozpočítat ani router. Stojí v předsíni na skříňce a bere osm wattů. Běží od loňského března nepřerušeně, protože vypnout ho znamená zapnout ho a to zabere dvě minuty. Za den z něj jde sto dvaadevadesát watthodin a ani jedna z nich nepozná, jestli zrovna pracuju. S ledničkou je to stejné. V seznamu je, hodinu práce z domova v ní ale nenajdu, protože běží i ten týden, co jsem pryč.

Pak jsem začal odečítat

Odečítat jsem začal ve chvíli, kdy jsem našel koeficienty. Z průměrné spotřeby se totiž na hodinu práce doma nebere celá částka, ale její podíl, a ten podíl má dvě hodnoty. Elektřina, voda, kanalizace a odvoz odpadu mají 0,4, a to na základě analýzy Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí. Plyn, pevná paliva a teplo mají 0,3. Celé to pak stojí na údaji o spotřebě domácností, který zveřejňuje Český statistický úřad.

U té trojky je napsáno, jak vznikla. Osm hodin práce doma dělených čtyřiadvaceti hodinami dne je jedna třetina, a jedna třetina se zaokrouhlila.

Jedna třetina dne je osm hodin. Nula celá tři dne je sedm hodin a dvanáct minut.

Spočítal jsem si to u radiátoru, který má ventil s pěti polohami a žádnou, na které by šlo ubrat tři desetiny. Ubrat se tedy nedalo na ventilu a muselo se ubrat v čase. Dal jsem si na telefon každý den budík na osmačtyřicet minut a na tu dobu jsem radiátor zavřel.

První den jsem si k němu postavil teploměr. Po osmačtyřiceti minutách ukazoval o dvě desetiny stupně méně a to je v tomhle bytě rozdíl, který neucítím. Druhý den jsem zavřel i druhý radiátor, abych to měl na celé zadání. Čtvrtý den jsem budík vypnul ještě v posteli a radiátory nechal být.

Zbývaly mi tři položky, které u sebe nemám. Paušál je totiž jeden a má reprezentovat veškeré náklady, které by zaměstnanci při práci na dálku mohly vzniknout. Mohly. V těch čtyřech korunách sedmdesáti mám tedy i čištění jímky, kterou nemám, a pevná paliva, která jsem naposled držel v ruce na chalupě. Odečíst si je nemůžu a nikdo mi je nepřipočítá. Sazba je pro všechny stejná.

Odečíst se nedá ani ta jedna dospělá osoba. Jedna dospělá osoba je v tomhle bytě sto procent dospělých osob, což z něj průměrnou domácnost nedělá. Podíl, který mi vyhláška platí, je spočítaný z domácnosti, která tady není.

Pak jsem sečetl, co jsem naměřil. Hodina práce v tomhle bytě vyšla na korunu a pět haléřů elektřiny a tři haléře vody. Teplo jsem nenaměřil, protože je polovina října a netopím. Dohromady koruna a osm haléřů. Sazba na tu samou hodinu je 4,70, takže mi ta hodina vynáší tři koruny šedesát dva. V lednu bude vynášet jinak a sazba se nezmění, protože se vyhlašuje na rok dopředu.

Co jsem si za ten týden vydělal

Na konci týdne mi zbývalo ověřit jedno slovo. Sazba se platí za každou započatou hodinu, ne za odpracovanou, a to slovo se dá použít. Hodina, do které se vejde jedna minuta, je započatá stejně jako hodina, do které se vejde šedesát.

Zkusil jsem to ve čtvrtek. Sedl jsem k notebooku ve 13.59, odepsal na jeden mail a ve 14.01 jsem vstal. Byly to dvě minuty a dvě započaté hodiny, tedy devět korun čtyřicet. Je to nejlepší hodinová sazba, jakou jsem si doma kdy spočítal.

Odpoledne jsem si to rozložil. Sedl jsem si ještě ve 14.59, v 15.59 a v 16.59, vždycky na tři minuty, a do šesti jsem měl pět započatých hodin za jedenáct minut práce. To je třiadvacet korun padesát. Pak jsem si těch jedenáct minut přečetl. Třikrát jsem odepsal na ten samý mail, protože jsem si mezi hodinami nepamatoval, co jsem v té předchozí napsal.

Pak jsem to za celý týden sečetl. Odpracoval jsem jednačtyřicet započatých hodin, což je sto devadesát dva koruny sedmdesát. Naměřil jsem si za ně čtyřicet čtyři koruny a dvacet osm haléřů. Vyplaceno mi bylo nula.

Index, podle kterého se ta sazba letos přepočítala, má hodnotu 101,0.