Tisícovku s kolkem mám doma v obálce a nemůžu ji utratit. Došel jsem si pro ni v únoru do fronty, která začínala u dveří banky a končila za rohem.
Ve frontě stáli lidi, co si to spočítali dřív než já. Jeden měl s sebou složku s průhlednými fóliemi. Druhý telefonoval a diktoval někomu, ať se přijde postavit taky, protože limit je pět kusů na osobu a on potřebuje deset. Limit na peníze jsem do té chvíle slyšel jenom u pultu s masem.
Česká národní banka jich pustila dvě stě tisíc. U přepážky jsem položil tisíc korun a dostal tisíc korun. Paní to přepočítala dvakrát, což mi vzhledem k té částce přišlo poctivé. Pak mi ji podala v papírové obálce s logem, aby se neohnula.
Za mnou stál chlap, co se ptal, jestli si může vybrat sérii. Nemohl. Ptal se, jestli aspoň číslo. Taky ne. Vzal si pět kusů a všech pět si u pultu prohlédl proti světlu.
Doma jsem si ji prohlédl proti světlu taky, protože jsem nevěděl, co jiného s ní dělat. Kolek je v pravém horním rohu a je menší, než jsem čekal. Zbytek je úplně stejný jako ta bankovka, kterou jsem za ni dal.
Doma jsem se podíval, za kolik se ta bankovka prodává. Osmnáct set. Devatenáct, když má hezčí sérii a nikdo ji nepřeložil. Za jedno odpoledne jsem tedy vydělal osm set korun a neměl jsem je jak dostat, protože prodávat vlastní peníze mi přišlo jako něco, co dělají lidi se složkou na fólie.
Zavolal jsem do banky a zeptal se, kolik ta bankovka stojí. Paní řekla, že tisíc korun. Zeptal jsem se, jestli mi ji vezmou zpátky. Vezmou. Za tisíc korun.
Zeptal jsem se, jestli vědí, za kolik jde venku. Řekla, že to banka nesleduje.
Napsal jsem jim ještě mail, jestli by ji ode mě koupili za osmnáct set, když je to cena, na které se všichni ostatní shodli. Odepsali, že bankovky vydávají, ne vykupují. Vydávají za tisíc, berou zpátky za tisíc, a těch osm set mezi tím zatím nepatří nikomu, koho jsem našel.
Zeptal jsem se ještě, jestli tou bankovkou můžu v bance něco zaplatit. Poplatek, cokoliv. Můžu. Vezmou ji za tisíc.
Zkusil jsem poslední věc a zeptal se, jestli si ji u nich můžu uložit, když má vyšší hodnotu než nominál. Odepsali, že na účet se ukládá částka, ne bankovka.
Leží doma v té obálce s logem. Vedle ní je výpis z účtu, kde stojí, že mi ten den ubylo tisíc korun.
Fakta
- ČNB vydala do oběhu 200 tisíc kusů výroční bankovky 1 000 Kč s přítiskem kolku.
- Vydávala se výměnou za jiné bankovky nebo mince v hodnotě 1 000 Kč, limit byl pět kusů na osobu.
- Na sběratelském trhu se běžné kusy v roce 2026 nabízejí zhruba za 1 800 až 1 900 Kč.
V tomhle vydání
Jaké to bylo?



