Teploměr držím ve výšce hlavy, protože u podlahy ukazuje o dva stupně míň a to by nebylo poctivé. V obýváku je jednatřicet celá čtyři. Venku je podle telefonu pětatřicet a je za pět minut dvě odpoledne.
Výstrahu jsem četl v pátek ráno. ČHMÚ ji vydal na teploty nad dvaatřicet stupňů a vypsal u toho, komu můžou dělat komplikace: dopravě, živočišné výrobě a energetice. Přečetl jsem to třikrát a svoji kategorii jsem nenašel. V sobotu má být jednatřicet až šestatřicet, v neděli až sedmatřicet, a v pondělí přejde přes republiku studená fronta a srazí to na dvacet až pětadvacet.
Měřit budu do neděle do večera, což je dvaapadesát hodin. Za tu dobu chci zjistit, o kolik stupňů dokážu ten byt srazit věcmi, které v něm už mám, a kolik mě to bude stát na elektřině. Zadání jsem si napsal na papír a papír položil na stůl vedle teploměru. Od dvou hodin na něm přibývá mokrý kruh od sklenice.
Inventura věcí, které v tomhle bytě umí foukat
Rozhodnutí padlo u ledničky. Otevřel jsem ji kvůli vodě a chvíli v ní stál, protože to bylo jediné místo v bytě pod dvacet stupňů. Pak mi došlo, že teplo, které lednička odebere zevnitř, musí někam vydat, a vydává ho vzadu na mřížce, která je taky v kuchyni. Otevřená lednička je topení s dobře vychlazenou přední stranou.
Zavřel jsem ji a sepsal, co v bytě proti vedru mám. Stojanový ventilátor koupený předloni v akci. Mobilní klimatizaci za čtyři tisíce, která od loňského srpna stojí ve skříni s hadicí smotanou kolem sebe. Notebook, co si fouká sám a počítá se, protože poběží celý víkend. A žaluzie, které se nezapínají.
K tomu jsem si dohledal, na čem jsem. Stojanový ventilátor bere kolem čtyřiceti wattů, což je při osmi hodinách denně devět a půl kilowatthodiny za měsíc a zhruba šedesát korun. Mobilní klimatizace s chladicím výkonem dvou až tří kilowattů bere devět desetin až jeden a půl kilowatthodiny za hodinu, tedy o padesát až sto procent víc než srovnatelný split na zdi. Žaluzie berou nula.
První pokus: ventilátor jede a teploměr se nehne
Je čtvrt na čtyři a ventilátor běží na trojku. Stojím před ním, fouká mi na obličej a je mi znatelně líp. Teploměr ve výšce hlavy ukazuje jednatřicet celá čtyři, tedy přesně to, co ukazoval ve dvě.
Zkusil jsem jedničku, dvojku i trojku a rozdíl mezi nimi je slyšet hlavně na hluku. Na trojce ventilátor po parketách couvá dozadu, takže jsem mu pod nohu podložil knihu. Kniha tam zůstala celý víkend.
Ventilátor byt neochladí. Rozhýbe vzduch a sníží pocit z něj, což je přesně to, co jsem před chvílí zažil. Otočil jsem ho tedy do okna, ať ten horký vzduch vyfouká ven. Vyfoukal ho ven a okno mi ho pustilo zpátky, protože venku je pětatřicet.
Těch čtyřicet wattů, které si bere, někam jít musí. Motor je oknem neodnese, dá je do obýváku, ve kterém stojí. Ventilátor tedy do místnosti přidává čtyřicet wattů tepla za to, že mně je před ním líp. Za osm hodin je to tři sta dvacet watthodin a jeden dobrý pocit.
Druhý pokus: díra, kterou jsem si udělal pro hadici
Je půl sedmé a v obýváku je dvaatřicet celá jedna. Klimatizaci jsem vytáhl ze skříně a změřil hadici, měří sto padesát centimetrů. Od okna k zásuvce jsou dva metry, což vyřešila prodlužovačka. Okno vyřešit nešlo: hadice musí ven a okno kolem ní zůstane otevřené na dvacet centimetrů.
Zapnul jsem ji na jednadvacet a poslouchal, jak se rozjíždí kompresor. Za dvacet minut je u přístroje čtyřiadvacet a u dveří pořád dvaatřicet. Došel jsem k oknu a strčil ruku do té dvaceticentimetrové mezery. Táhne tudy dovnitř a táhne to slušně.
Přístroj žene horký vzduch hadicí ven a v bytě si tím dělá podtlak. Byt si ten vzduch doplní nejbližší dírou, kterou má, a nejbližší díra je ta, kterou jsem kvůli hadici udělal. Chladím pokoj otvorem, kterým do něj zároveň teče pětatřicet stupňů.
Na tohle se prodává těsnicí sada do okna za tři sta až osm set korun a zlepší účinnost o dvacet až třicet procent. Sadu nemám a v sobotu večer ji nemám kde vzít. Mám ručník, izolepu a dvě hodiny do tmy.
Ručník jsem nacpal do mezery kolem hadice a po obvodu ho přelepil izolepou. Vypadá to špatně a funguje to hned. Za čtyřicet minut je u dveří třicet celá tři, za další hodinu je v obýváku devětadvacet celá osm.
Třetí pokus: hadice topí po celé délce
Sedím na zemi u ručníku a kontroluju, jestli drží. Přitom jsem se opřel o hadici a ruku hned dal pryč. Hadice je horká po celé délce, protože jí ven vede přesně ten vzduch, který má být pryč. Než se dostane k oknu, projde metr a půl obýváku a celou tu cestu do něj sálá.
Zkusil jsem ji izolovat karimatkou, která mi od jara leží za skříní. Karimatka kolem hadice drží dobře a ruka na ní vydrží, takže tudy už to teplo nejde. Kam jde, jsem nezjistil. Teploměr u dveří ukazoval o hodinu později devětadvacet celá šest, což je o dvě desetiny míň, a o dvě desetiny se ten teploměr liší sám se sebou, když ho položím o půl metru vedle.
Dvakrát jsem za ten víkend o prodlužovačku zakopl. Podruhé se s ní z okna vyhoupla i hadice a přístroj deset minut foukal svůj horký vzduch přímo do obýváku, než jsem si toho všiml. Všiml jsem si toho podle ručníku, který se od hadice odlepil a spadl na zem.
Ve tři čtvrtě na jedenáct přístroj třikrát pípl a vypnul se. Nádoba na kondenzát je plná a chce vylít, a je jí jedno, že v obýváku je devětadvacet a venku osmadvacet. Vylil jsem osm deci vody do dřezu a šel spát.
Ve čtyři ráno otevírám všechna okna
Budík na čtyři jsem si dal proto, že venku má být v tu dobu jedenadvacet a v bytě je devětadvacet. Otevřel jsem obě okna i dveře na chodbu a lehl si s tím, že to za dvě hodiny zavřu. Zavřel jsem to v devět, protože jsem usnul.
V devět je venku osmadvacet. Byt se přes noc dostal na šestadvacet celá čtyři, což je nejnižší číslo, jaké jsem za celý víkend viděl, a v devět na teploměru svítí osmadvacet celá jedna. Ty tři hodiny navíc mě stály přesně to, co jsem si vstáváním ve čtyři vydělal.
Neděle: měřím i to, čím měřím
Je deset dvacet a venku má být dneska sedmatřicet. Teploty zapisuju po hodině do tabulky v notebooku, notebook stojí na stole vedle teploměru a fouká si teplý vzduch mřížkou doprava. Doprava je teploměr.
Přesunul jsem notebook na druhý konec stolu a teploměr klesl o tři desetiny stupně, aniž by se v bytě cokoli jiného změnilo. Půl hodiny jsem pak hledal místo, kde by neměřil nic z toho, čím měřím. Skončil na knihovně uprostřed pokoje, metr sedmdesát nad zemí, protože tam nic jiného nestojí.
Ještě předtím jsem si ho ověřil v ledničce, jestli vůbec měří. Ukázal pět celá dvě, což sedí, a pak mu trvalo čtyřicet minut, než se srovnal zpátky s pokojem. Těch čtyřicet minut mám v tabulce jako prázdné okno a je to jediná chvíle víkendu, kdy jsem nevěděl, kolik v obýváku je.
Od té chvíle jsem začal počítat i sebe. Člověk v klidu vydává kolem sta wattů tepla, což jsou dva a půl ventilátoru. V bytě jsem celý víkend, protože měřím, a měřím proto, že jsem celý víkend v bytě. Za nedělní odpoledne jsem do obýváku dodal víc tepla než ventilátor za celou sobotu.
Stahuju žaluzie, protože už mě nic nenapadá
Ve dvě odpoledne jsem stáhl žaluzie. Vnější stínění dokáže srazit teplotu v místnosti o pět až sedm stupňů a jedno okno s ním vyjde na šest tisíc korun. Moje žaluzie visí uvnitř za sklem, takže teplo nejdřív pustí dovnitř a teprve potom ho stíní.
Naměřil jsem po dvou hodinách o dvě celá jedna stupně míň, se vším ostatním vypnutým. To je nejlepší číslo celého víkendu a udělala ho věc, která nemá zástrčku. Hned za ní je ručník za nulu.
Vedle nich stojí přístroj za čtyři tisíce, který chladí přesně do té míry, do jaké mu ucpu okno. A ventilátor, který chladí mě, a byt ne.
Účet
Sečteno ze štítků a z tabulky. Ventilátor jednatřicet hodin, to je jedna celá dvě kilowatthodiny. Klimatizace devět hodin a čtyřicet minut při jedné celé dvou kilowatthodinách za hodinu, to je jedenáct celá šest. Notebook a telefon dohromady půl kilowatthodiny. Celkem třináct celá tři kilowatthodiny, při šesti korunách za kilowatthodinu devětasedmdesát korun osmdesát.
V neděli v šest večer je v obýváku třicet celá jedna, v pátek ve dvě odpoledne tam bylo jednatřicet celá čtyři. Za devětasedmdesát korun osmdesát a dvaapadesát hodin jsem si polepšil o jednu celou tři stupně, z toho o dvě celá jedna udělaly stažené žaluzie zadarmo. Zbytek drží ručník přelepený izolepou a ten tam zůstane do pondělí.
Fakta
- ČHMÚ vydal na víkend 15. a 16. srpna výstrahu na vysoké teploty nad 32 stupňů; v sobotu se čekalo 31 až 36 stupňů, v neděli až 37.
- V pondělí měla přes republiku přejít studená fronta s deštěm a maximy 20 až 25 stupňů.
- Výstraha uvádí, že vysoké teploty mohou působit komplikace v dopravě, živočišné výrobě a energetice.
- Stojanový ventilátor má příkon kolem 40 W, tedy asi 9,6 kWh a zhruba 60 Kč měsíčně při osmi hodinách denně. Byt neochladí, jen zlepší cirkulaci vzduchu a sníží pocit horka.
- Mobilní klimatizace s chladicím výkonem 2 až 3 kW spotřebuje 0,9 až 1,5 kWh za hodinu, tedy o 50 až 100 procent víc než srovnatelný split.
- Hadice mobilní klimatizace musí jít oknem ven, ale stejným otvorem proteče horký venkovní vzduch zpátky do místnosti; těsnicí sada za 300 až 800 Kč zlepší účinnost o 20 až 30 procent.
- Vnější stínění dokaže snížit teplotu v místnosti o 5 až 7 stupňů; manuální venkovní žaluzie na jedno standardní okno stojí kolem 6 000 Kč.
V tomhle vydání
Jaké to bylo?



