Stovka za lanovku je cena za to, že tady bydlím

Když někam vyrazíme ve víc lidech, plnou cenu platím jenom já. Dneska si to jdu ověřit na Újezd, protože petřínská lanovka po dvou letech znovu jede a jízdenka stojí sto korun. Před rekonstrukcí stála šedesát. Sezval jsem na první jízdu mámu, Radka od naproti a sousedku Věru, volal jsem jim v neděli večer a v sedm ráno stojíme všichni u okýnka.

V aplikaci stojí jízdenka devadesát, tak ji u toho okýnka otevírám. Aplikace chce přihlášení, přihlášení chce heslo a heslo chodí esemeskou. Esemeska dorazí ve chvíli, kdy mi paní podává lístek za sto.

Ten lístek kupuju jeden. Ptám se, jestli je i zpátky, a paní říká, že zpátky je další. Mámě je osmašedesát a kdo je přes pětašedesát, veze se v Praze zadarmo. Máma se ptá, jestli to platím jenom za sebe. Říkám, že jo, a ona na to, že si tedy sedne k oknu.

K oknu jde i Radek, protože nekupuje taky nic. Má roční kupón, pořídil si ho kvůli tramvaji na Karlák a jezdí jí čtyřikrát týdně. Že mu ten kupón platí i na lanovku, se dozvěděl v neděli ode mě. Poděkoval mi.

Věra kupón nemá, zato má třídenní jízdenku. Koupila si ji v sobotu, protože jí přijela švagrová z Terstu, a třídenní jízdenka lanovku obsahuje taky. Švagrová stojí vedle ní s kartičkou Prague Visitor Pass, kterou prodávají lidem, co tady nebydlí. Ta lanovku obsahuje taky.

Za nimi stojí Marešovi z prvního patra, protože jsem v neděli napsal do domovního chatu, že lanovka jede. Přišlo mi to jako zpráva. Marešová má kupón od loňska, Mareš jezdí na firemní a do chatu mi napsali, že to byl skvělý tip.

Uvnitř je všechno prosklené, Věřina švagrová fotí Prahu přes celou stěnu a Radek jí ukazuje, kde je Karlák. Pak se mě zeptá, kolik to stálo, a když to slyší, říká, že sem zajde ještě příští týden. Dopravní podnik k novým vozům napsal jednu větu, kterou si pamatuju celou.

Náš mrkne někde nad Nebozízkem. Máma se zrovna dívá z okna, Radek tvrdí, že to bylo světlo v tunelu, a Věra se ptá, jestli to dělá pokaždé. Říkám jí, že to zjistím, a ona na to, ať jí napíšu.

Nahoře si dáme kafe z automatu a máma říká, že dolů půjde pěšky, protože po kafi se má chodit. Jdeme dolů všichni. Trvá to dvacet minut, vede to kolem Nebozízku a lanovka tam cestou dolů nově nezastavuje.